Historie sportu v Jaroměřicích - ročenka 90 let
MILÝ ČTENÁŘI !
Tato publikace vznikla k 90. výročí založení organizované tělovýchovy a 65 let kopané v Jaroměřicích. Bylo naší snahou zachytit ve zkrácené formě historii tělovýchovy a fotbalu v Jaroměřicích, zaznamenat všechny jejich vývojové etapy. Zpracována byla dle dostupných materiálů, zejména kronik TJ.
Navazuje na almanach vydaný před patnácti lety při oslavách v roce 1985. Proto se podrobněji zabývá posledními patnácti lety, obsahuje kompletní tabulky soutěží družstev oddílu kopané a zachycuje také historii dalších mladších oddílů v rámci TJ, tj. organizované turistiky a tenisu.
Tato ročenka je věnována všem zakladatelům, funkcionářům a členům jaroměřické tělovýchovy, kteří se těchto oslav nedožili.
Dále všem stávajícím členům, ale i nečlenům a celé sportovní veřejnosti z Jaroměřic a okolí včetně složek v obci, obecního úřadu a dalších sponzorských firem projevujících svoji přízeň.
Doufáme, že při jejím čtení se mnozí z Vás zamyslí a zavzpomínají především na to hezké, co v jaroměřické tělovýchově prožili.
Děkujeme autorovi a všem dalším, kteří se o vznik této vzpomínkové ročenky zasloužili. Pokud jsme na někoho zapomněli, věřte, že to nebylo úmyslně.
Výkonný výbor TJ Jaroměřice, Jaroměřice, srpen 2000
Jaroměřice jsou obcí s přebohatou historií, vždyť založeny byly již někdy kolem roku 1069 pražským biskupem Jaromírem. Všechny dějinné milníky jsou podrobně popsány v Dějinách obce Jaroměřice na Malé Hané. Nelehký byl život zdejšího lidu, který se živil na okolních kamenitých polích a ve zdejších hlubokých lesích. A právě s tvrdou prací byly spojeny první pohybové aktivity lidí tohoto kraje, který si ve chvílích odpočinku, aby zapomněl na starosti každodenního života, rovněž rád zatančil či vyzkoušel svou sílu a obratnost při různých lidových, pouťových či hospodských zápoleních.
Pochopitelně pěstování tělesné kultury nemělo v dávných staletích organizovanou podobu, ale dobové dokumenty potvrzují, že lidé, děti i dospělí, rádi soutěžili například ve vrhu kamenem, šplhu, běhali, skákali, ale také se klouzali po zamrzlých vodních tocích, jezdili na saních či na koni. V druhé polovině 19. století se pak zvolna začínají dostávat do školních osnov prvky tělocviku, rukodělné práce, ale i prvopočátků skautingu. A to už byl skutečně jen krůček k tomu, aby vznikly první zárodky organizované tělovýchovy a sportu v Čechách a na Moravě, Malou Hanou nevyjímaje.
Až do roku 1861 se u nás společně cvičilo v různých ústavech. Myšlenka utvoření zvláštního gymnastického spolku, kdy nesnášenlivost některých Němců přiměla dr. Miroslava Tyrše k založení českého, nezávislého sdružení, vznikla koncem téhož roku. Tyrš společně se svými přáteli vypracoval stanovy a 16. února 1862 se konala ustavující valná hromada tělocvičné jednoty, která dostala název Sokol. To proto, že staré slovanské pověsti a zpěvy přirovnávají mladého, silného a obratného junáka k tomuto vzácnému dravci.
V Jaroměřicích byla tělocvičná jednota Sokol založena v roce 1909, vlastní činnost pak byla zahájena o rok později. Tím byly položeny základy k dnes již devadesátileté tradici organizované tělovýchovy a sportu v obci. Je to tradice na venkově často nevídaná a právem na ni můžeme být hrdi. Je proto naší povinností ji rozvíjet, obohacovat a vytvářet co nejlepší předpoklady k tomu, aby sport a tělovýchova pod Kalvárií dále vzkvétaly. Vždy bychom přitom měli mít na paměti dílo všech zakladatelů a průkopníků jaroměřické tělovýchovy, všech hráčů, cvičenců, turistů, ale i příznivců jednotlivých sportovních odvětví, která se kdy u nás provozovala.
Tělovýchova a sport jsou dnes nedílnou součástí moderního životního stylu. V podmínkách venkova pak plní nezastupitelnou roli při výchově mladé generace a jsou jedním z pilířů rozvoje obce i regionu. Chceme-li proto mít Jaroměřice prosperující, silné, pevné a krásné, stiskněme si ruku s minulostí a druhou napřáhněme k budoucnosti.
Ustavující schůze sokolské obce v Jaroměřicích se uskutečnila 26. září 1909 v hostinci U Friedlů (dnešní restaurace U Trojanů je postavena v těchto místech), přičemž prvním starostou byl zvolen Eduard Rovner, jeden z propagátorů a organizátorů veřejného života v obci. Přímým podnětem k tomuto kroku byl vznik Sokola v nedalekém Jevíčku. Jaroměřičtí byli zařazeni do Župy krále Jiřího, měli sedmičlenný výbor a osmašedesátičlennou základnu, která se však rychle rozrůstala.
Jak již bylo napsáno v úvodu této publikace aktivně cvičit se začalo až na jaře 1910, a to zejména v Kubově hospodě na Kalvárii a na okolních loukách. Bylo uspořádáno první veřejné cvičení v Jaroměřicích, cvičenci se ale rovněž představili na okrskové akci v Bělé u Jevíčka a župním sletu v Černé Hoře. Zajížděli i do Jevíčka a Konice. V roce 1911 se počet členů přiblížil stovce a vedle tělovýchovných akcí nastudovali sokolové dvě divadelní představení.
V roce 1912 se uskutečnila první sokolská taneční zábava, pozornost byla věnována rovněž vzdělávací činnosti. Vyvrcholením dvouletého snažení byla účast sedmi jaroměřických cvičenců na 5. sokolském sletu v Praze, ostatní pak dostali příležitost předvést se na župním sletu v Blansku. O rok později došlo ke změnám ve vedení Sokola. Starostou byl zvolen František Tesař a náčelníkem Hugo Rovner, na podzim pak náčelnické žezlo převzal Alois Valenta.
Tragicky zasáhla do života jaroměřického Sokola první světová válka, která vypukla po atentátu na následníka habsburského trůnu Ferdinanda d’Este koncem července 1914. Již 2. srpna odjeli první muži na frontu a povolávací rozkazy dostali samozřejmě i sokolové. Postupně byli povoláni prakticky všichni, a žel, mnozí z nich se již z válečné vřavy pod Kalvárii nevrátili. Česká obec sokolská byla v roce 1916 rozpuštěna, byť sokolský duch žil zejména v mladých lidech dál. Svým způsobem posiloval vlastenectví a touhu po samostatnosti. Té se všechen lid dočkal po skončení válečných útrap v roce 1918, kdy byla 28. října vyhlášena Československá republika.
Střípky předválečných aktivit byly postupně sesbírány a 1. prosince 1918 byla činnost Sokola v Jaroměřicích opět obnovena. Opět se začalo s pravidelným cvičením v hostinci U Friedlů, konsolidovala se a rozšiřovala členská základna, a to až na 137 členů. Starostou byl v roce 1919 zvolen František Rovner a náčelníkem Jan Pařil.
První veřejné cvičení po válce se v obci uskutečnilo 17. srpna 1919 a byl to pro Jaroměřice opravdový svátek. Už z toho důvodu, že Sokol veřejnosti představil i své nejmladší cvičence – žákyně, dorostenkyně a dorostence. Poprvé také v čele tělovýchovných aktivit stanula žena. Náčelnicí byla zvolena Otýlie Friedlová.
Rovněž se oživovala vzdělávací činnost, například v roce 1922 se počátkem září uskutečnil Dětský den. Sokolové připravili čtyři divadelní představení, sportovní akademii či maškarní ples. Byli to oni, kdo stáli u zrodu jaroměřického pěveckého sdružení a sokolského hudebního orchestru.
V roce 1923, kdy se objevovaly problémy s prostorem pro cvičení, vypracoval stavitel Hublík projekt na výstavbu sokolovny, ale stavba byla odložena na neurčito. O rok později se s velkým úspěchem konalo veřejné vystoupení u Podhájského mlýna.
V roce 1926 byl starostou zvolen František Rovner (funkci zastával až do roku 1941, kdy byla činnost Sokola podruhé zastavena válkou). Jaroměřičtí získali licenci na tzv. sokolské kino. To zahájilo činnost o rok později a stalo se centrem kulturně společenského a tělovýchovného života v obci.
Na program dne se v roce 1929 opět dostala otázka výstavby sokolovny, nicméně finanční situace organizace nedovolovala projekt realizovat. V náčelnické funkci se počátkem třicátých let vystřídali Jan Peka, Marie Crhová a Jaroslav Pudík. V roce 1931 sehrálo sokolské kino osmatřicet představení. V roce 1934 se konaly oslavy čtvrtstoletí založení jaroměřického Sokola. Tělovýchovné aktivity v té době byly opravdu na vrcholu, jaroměřičtí nechyběli na žádných větších podnicích regionálního i nadregionálního charakteru. Ovšem přišly události roku 1938 a kolem naší země se začaly stahovat těžké mraky. 15. březen 1939 pak udělal na dlouho tečku za dynamicky se rozvíjejícím životem Jaroměřic. Činnost Sokola byla zakázána. Vypukla druhá světová válka a nastalo šest let fašistického teroru, který se stejně jako při prvním válečném běsnění nevyhnul ani jaroměřickým cvičencům a sportovcům.
Ne všichni jaroměřičí občané, kteří měli zájem rozšiřovat a zdokonalovat svou tělesnou zdatnost, však byli členy sokolské organizace. Někteří sportovali individuálně, případně byli členy jiných tělovýchovných či sportovních spolků, a to dokonce i za hranicemi obce.
Mezi nejsilnější tělocvičné a sportovní složky v Jaroměřicích patřila v době mezi oběma světovými válkami Dělnická tělocvičná jednota, později federace dělnických tělocvičných jednot. DTJ byla v obci založena již v roce 1920 a za krátkou dobu si získala velmi mnoho příznivců, kteří se rekrutovali zejména z levicově orientované mládeže a mladých dělníků. V prvních čtyřech letech své všestranné činnosti cvičili členové této jednoty v Kubově hospodě na Kalvárii. V roce 1924 pak byl dostavěn sál U Bleierů, který se pak stal domovskou stanicí nejen pro četná tělocvičná vystoupení DTJ, ale i jevištní aktivity, především divadelní a pěvecká představení.
Dělnická tělocvičná jednota vyvíjela poměrně rozsáhlou sportovní, ale také politicko výchovnou činnost. Každoročně pořádala na hřišti pod Kalvárií veřejná cvičení, stejně jako později na zahradě u Kobelků. Cvičenci se pochopitelně zúčastňovali akcí i za hranicemi Jaroměřic, často byli hosty například ve Vranové Lhotě, Jevíčku, ale i na Šubířově či Stražisku.
Od roku 1920 do roku 1927 patřila jaroměřická Dělnická tělocvičná jednota pod okrsek Blansko, poté až do okupace v roce 1939 pod prostějovský okrsek. Celostátní veřejná vystoupení jednota nepořádala, nicméně několik jaroměřických cvičenců se v roce 1921 údajně zúčastnilo spartakiády v Praze na Maninách.
Přes výraznou orientaci této tělovýchovné a sportovní organizace na tehdejší Komunistickou stranu Československa, byla DTJ významnou složkou jaroměřického kulturně společenského života.
Podle vzoru sokolských jednot vznikaly v zemi přibližně od roku 1902 Tělocvičné jednoty orelské. První takový odbor však byl založen již v roce 1896 v Jednotě katolických tovaryšů v Praze. Na Moravě pak byl první Orel založen v Brně-Líšni. Největšími orelskými slavnostmi byly slety. Orel byl orientován především na tělocvičné a sportovní aktivity křesťanské mládeže a tak není divu, že nacházel plnou podporu v kněžských kruzích. Nejinak tomu bylo i v Jaroměřicích, byť členská základna Orla byla výrazně nižší než například v Sokole či DTJ. V kterém roce Tělocvičná jednota orelská v Jaroměřicích byla založena není sice přesně doloženo, nicméně i ona pořádala veřejná vystoupení, a to zejména na Kalvárii. Za války a po ní byla činnost Orla postupně umrtvena.
K nejtemnějším obdobím našich národních dějin patřila léta fašistické okupace. Ta se negativně odrazila i na rozvoji jaroměřické tělovýchovy a sportu, neboť všechny takto orientované složky byly zakázány a jejich činnost striktně zastavena. Avšak po celou dobu temna členové Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty i Orla aktivně bojovali proti fašismu a někteří v tomto boji položili i svoje životy. To by měly mít všechny dnešní i budoucí generace jaroměřických sportovců vždy na paměti.
Vedle devadesátiletí organizované jaroměřické tělovýchovy si v magickém roce 2000 připomínáme i další významný mezník novodobé jaroměřické historie, kterým bezesporu je založení Sportovního klubu – SK, orientovaného zpočátku zejména na kopanou. Již v květnu 1934 se sešli jaroměřičtí studenti Jan Parolek, Josef a František Fojtkovi, Miroslav Crha, Bedřich Skřipský, František Krajíček a Miloslav Popelka a dali podnět k založení fotbalového oddílu, který původně nazvali SK Slavia Jaroměřice. Hráči této fotbalové jedenáctky se nejprve scházeli u obchodníka Arnolda Dračky. Později, zejména pod vlivem jaroměřického duchovního Thdr. Aloise Koláře, se rozhodli založit řádný sportovní klub a to i s odpovídajícím zázemím, především hřištěm, na kterém by mohli hrát.
Počátky činnosti oddílu byly nelehké, ale potíže se díky podpoře některých jaroměřických občanů podařilo zvládnout během několika měsíců. V roce 1935 bylo na pozemku pana Hlouška vybudováno brigádnicky fotbalové hřiště a na Kalvárii, v lokalitě u Háje byl do života uveden Sportovní klub Jaroměřice, oddíl kopané.
Po prvních poznávacích a přátelských utkáních zejména se soupeři z okolních obcí, vstoupil klub v roce 1937 do Bradovy západomoravské fotbalové župy a o dva roky později již v této silné společnosti prožíval svůj největší rozmach. To už jaroměřičtí měli i dorostenecký oddíl, který se dokonce probojoval do finále dorosteneckého mistrovství Moravy, aby nakonec po vyrovnaných výkonech skončil na druhém místě po výsledcích 1:2 a 1:1 za dorostenci SK Židenice.
Byli to pouze jaroměřičtí fotbalisté, kteří jako jediní z místních tělovýchovných a sportovních organizací mohli vyvíjet svou činnost i v období okupace. I když byla výkonnost klubu negativně poznamenána odchodem některých klíčových hráčů, klub se v Bradově západomoravské fotbalové župě umístil na čtvrtém místě, navíc v roce 1941 založil soutěž O pohár Malé Hané.
Po osvobození Československa v roce 1945 se oddíl postupně zkonsolidoval, k čemuž výrazně přispěl i návrat některých někdejších hráčů. Rok po válce obsadili muži jaroměřického SK druhé místo ve II. třídě a hráli kvalifikaci o I.B třídu. Tu vyhráli v souboji s Rudicí a postoupili (9:4 a 3:5). Poté po dva roky hrál Sportovní klub Jaroměřice I.B třídu Brněnska. Předsedou SK byl v těchto bezesporu úspěšných letech Eduard Rovner.
Jaroměřické tělocvičné spolky po druhé světové válce obnovily svoji činnost, nicméně na různé úrovni. Nejaktivnější byl z tohoto pohledu Sokol. Když se v únoru 1948 dostali k moci komunisté, dostaly zelenou již dřívější snahy tělovýchovu sjednotit. Zástupci Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty a Sportovního klubu se sešli posledního března 1948 na slučovací schůzi, kde bylo rozhodnuto, že napříště ponese sjednocená jaroměřická tělovýchovná organizace název Tělovýchovná jednota Sokol Jaroměřice. Prvním předsedou TJ Sokol byl zvolen Eduard Popelák, náčelníkem František Haviger.
O rok později došlo k zestátnění sokolského kina a cvičit se začalo v nově vybudované škole. Fotbalisté sestoupili do III. třídy, později si však vybojovali postup do okresního přeboru Moravskotřebovska, kde v sezóně 1951/52 obsadili druhé místo.
V roce 1953 došlo k nárůstu členské základny. TJ Sokol měla 144 členů. Fotbalistům se podařilo zvítězit v okresním přeboru Moravskotřebovska. V červnu se uskutečnil velmi zdařilý sportovní den na Kalvárii. O rok později dochází ke sloučení jaroměřického a jevíčského fotbalu, až sedm našich hráčů v tomto období nastupuje k zápasům za Spartak Jevíčko. Tato integrace žel vedla k odložení výstavby nového hřiště.
Přišla nelehká léta. Poklesla činnost oddílu ZTV, ženy v roce 1955 nedokončily nácvik na I. celostátní spartakiádu a Jaroměřice tam nakonec reprezentovalo jen dvanáct žáků. Koncem sezóny odchází fotbalisté z Jevíčka, ale již záhy se kopaná v obci přestává hrát vůbec! Členská základna se zcela rozklížila a mnoho nechybělo k tomu, aby TJ Sokol přestala existovat. Naštěstí se našli lidé, kteří to nedopustili.
V roce 1958 bylo konečně započato s výstavbou hřiště Na Čtvrtničkách. Situace se zkonsolidovala, oddíl kopané pak měl v šedesátých letech vždy zpravidla tři mužstva. Výstavba hřiště a kabin sice postupovala hlemýždím tempem, ale nakonec se všichni jaroměřičtí dočkali a v roce 1964 bylo dílo zdárně dokončeno.
V roce 1967 se novým předsedou TJ Sokol stal Vladimír Hrazdira, který převzal funkci po dlouholetém činovníkovi jaroměřické tělovýchovy a sportu Vladimíru Pařilovi. Poprvé se začíná hovořit o výstavbě nové tělocvičny, neboť stará dosluhuje. Byla zahájena jednání o vybudování plochy pro lední hokej, provizorní hřiště bylo v roce 1968 postaveno na Kalvárii a Na Čtvrtničkách.
Sedmdesátá léta byla ve znamení střídavých úspěchů i neúspěchů. Tělovýchovná jednota měla mnoho smělých plánů, ale často se její vedení muselo smířit s jejich redukcí, především v důsledku nedostatku finančních prostředků. 21. června 1970 proběhla oslava 60 let založení organizované tělovýchovy v Jaroměřicích a 35 let kopané. Velice aktivní byl v těchto letech kolektiv ZRTV, zejména pak oddíl žen, které se několikrát zúčastnily okrskových i celostátních spartakiád, ale i tělovýchovných akcí v družebním Žiaru nad Hronom.
Oslavy udělaly pomyslnou tečku za prvními desetiletími a jaroměřická tělovýchova vyrostla z plenek v početnou a stabilizovanou společenskou instituci, která měla svůj zvuk v regionu Malé Hané. Podařilo se obnovit turnaj mužů v kopané O pohár Malé Hané, 27. července 1975 se uskutečnil I. ročník turnaje O pohár vítězství, žáci měli od roku 1981 svůj Májový turnaj, stejně jako dorostenci turnaj Zimní. V čele tělovýchovné jednoty stanul v roce 1982 Ing. Vladimír Langer.
V roce 1986 také dále pokračovala výstavba sportovního areálu Na Čtvrtničkách, kdy byly zabudovány stoly a lavice s kapacitou cca 450 míst pro pořádání kulturně společenských akcí. V přípravném fotbalovém utkání 8. května porazili muži Městečko Trnávku hokejovým výsledkem 9:5 na jeho půdě.
Vedle sportovních aktivit se jaroměřičtí sportovci stále častěji zapojovali do organizování různých kulturně společenských akcí, obnovili například tradici pouťových zábav v obci.
V sezóně 1985/86 fotbalové mužstvo mužů suverénně zvítězilo ve III.B třídě, když z dvaadvaceti střetnutí jen ve třech remizovalo a podlehlo pouze v jediném, s celkovým skóre 107:30. Dorostenci v okresním přeboru obsadili pěkné třetí místo. Také jaroměřičtí žáci splnili očekávání a usadili se uprostřed tabulky okresního přeboru. Ti také se střídavými úspěchy bodovali na žákovských turnajích, například v Konici či Velkých Opatovicích.
Dvacátý ročník turnaje mužů O pohár vítězství 3. srpna 1986 proti sobě přivedl tradiční soupeře: Jaroměřice, Jevíčko, Konice a fotbalisty Městečka Trnávky. Domácí po slušných výkonech postoupili do finále, kde zdolali Konice 4:1.
Postupně byl dobudován sportovní areál Na Čtvrtničkách. Postaven byl přístřešek pro hudbu a taneční parket a rovněž stožáry veřejného osvětlení. TJ měla v tomto období 120 členů. Za dlouholetou a obětavou práci pro sport a tělovýchovu obdrželi:
Čestný odznak ČSTV - 1985 – Koutný Jaroslav, Mackerle Milan, Kubín Zdeněk, Ing. Peka Josef, Vávra František
Čestný odznak ČSTV - 1986 – Valenta Vladimír, Hrouzek Emil, Macháček Jiří, Ing. Langer Vladimír
Veřejné uznání III. stupně - 1985 – Hrazdira Vladimír, Ing. Ostrý Jan, Šobáň Jan, Vykydal Emil, Šnobl Jan.
Konec osmdesátých let byl opět ve znamení brigádnické činnosti na budování sportovního stánku Na Čtvrtničkách. Pod spodní brankou byl vybudován ochranný plot, přístřešek na hodiny, společenský areál doplnila plechová udírna, opraven přívod vody v kabinách a WC. V druhé polovině roku 1984 byla zahájena dlouho očekávaná výstavba tenisových kurtů v prostoru za horní brankou. V roce 1988 se na hřišti objevila nová rozhlasová aparatura, byl proveden výkop pro vodovod kolem kabin.
Již dlouho aktivní jaroměřičtí turisté se rozhodli svou činnost legalizovat v roce 1988. 12. prosince byl na ustavující schůzi založen odbor turistiky TJ Jaroměřice, o několik měsíců později, v březnu 1989, pak turistický oddíl mládeže. Činnost těchto složek byla od počátku činnosti mimořádně aktivní a výrazně obohatila strukturu venkovské tělovýchovy nejen v samotných Jaroměřicích, ale v celém malohanáckém regionu.
Kolem osmdesátých let pochopitelně pokračovala i tradice všech fotbalových turnajů – Májového turnaje žáků, turnaje O pohár osvobození v malé kopané či O pohár vítězství mužů. Fotbalisté pravidelně zajížděli na turnaje pořádané v okolních obcích, například do Městečka Trnávky, Jevíčka, Velkých Opatovic či Chornic. V programu samozřejmě nemohla chybět přátelská utkání. V hlavních soutěžích se fotbalistům dařilo se střídavými úspěchy. Například v sezóně 1986/87 skončili muži v okresním přeboru až předposlední, třináctí. Naopak žáci byli ve stejné soutěži druzí a dorostenci čtvrtí. Dorostenci obdrželi 18. dubna 1988 titul Vzorný kolektiv mládeže. Muži si v následující sezóně vybojovali třetí příčku.
Tělovýchovná jednota v Jaroměřicích měla koncem osmdesátých let oddíl kopané, ZRTV, tenisový a turistický. Všechny složky patřily společně k nejaktivnějším společenským organizacím v obci. Sportovci se zapojovali nejen do organizování kulturně společenských akcí, jako byly pouťové zábavy, dětské dny apod., ale brigádnicky se podíleli například na výstavbě pohostinství, nové školy, čistírny odpadních vod, ale třeba také sběru železného šrotu aj.
V listopadu 1989 došlo v naší zemi k převratným politickým a společensko ekonomickým změnám, což se pochopitelně odrazilo i ve změnách v oblasti tělovýchovy a sportu. Byla ukončena činnost Československého svazu tělesné výchovy, docházelo k restruktualizaci některých složek, což však nic neměnilo na skutečnosti, že sport a tělovýchova vždy a za všech podmínek byly především prací. TJ měla v tomto roce 163 členů, z toho 108 dospělých, 36 žáků a 19 dorostenců.
Rok 1990 nezačal zrovna nejlépe. Větrná smršť, která se nad Jaroměřicemi přehnala 9. března, odnesla střechu z kabin na hřišti. Škoda byla vyčíslena na padesát tisíc korun. Urychleně bylo provedeno provizorní zastřešení. Na mimořádné schůzi výboru o několik dnů později potom bylo rozhodnuto rekonstruovat celou budovu a navíc realizovat její nástavbu. Práce byly zahájeny ihned a budova do nové podoby rostla už v průběhu dubna.
Prakticky celá devadesátá léta se nesla ve znamení nejen aktivní sportovní činnosti, ale také významného pokroku při budování skutečně moderního a důstojného sportovního areálu v lokalitě Na Čtvrtničkách. To se týkalo především generální rekonstrukce kabin, budování společenských prostor, tenisových kurtů, v posledním čase pak i běžecké dráhy a doskočiště pro dálku či dětského koutku. Proto také byly oslavy osmdesátiletí organizované tělovýchovy v Jaroměřicích v roce 1990 ryze pracovní.
Hrubá stavba rekonstruovaných kabin byla dokončena na podzim 1990. Dílo se dařilo již proto, že byla spokojenost se sportovními výsledky. Podzimním mistrem okresního přeboru v kopané se totiž stali jaroměřičtí fotbalisté, a to s tříbodovým náskokem před mužstvem Dolního Újezda, turisté pak na jaře 1991 zorganizovali již patnáctý ročník populárního Pochodu jarní přírodou. Okresní přebor pak muži skutečně suverénně vyhráli a postoupili do I.B třídy Olomoucké župy!
Ve vyšší soutěži nakonec jaroměřičtí muži obsadili slušné osmé místo. Dobré zázemí tvořila v polovině devadesátých let celé jaroměřické kopané přízeň sponzorů, zejména obecního úřadu, prodejny Avion Jaroměřice, firem Pasko Brno, Vojtěch Kunovský - Elcotherm, autoopravna Nárožný, Agrostav Jevíčko, Diu Jevíčko, Sklárny Moravia Úsobrno či VaK Moravská Třebová.
O sezónu později byli jaroměřičtí fotbalisté v Hanácké župě ještě úspěšnější a obsadili vynikající čtvrté místo za družstvy Lipové, Mila Olomouc a Štěpánova. Dařilo se i dorostencům a žákům. V sezóně 1993/94 byli dorostenci čtvrtí v okresním přeboru, žáci v malohanáckém přeboru zvítězili.
Krátce před rozdělením Československa na Českou a Slovenskou republiku, došlo ke změně názvu jaroměřické tělovýchovné a sportovní organizace. Od roku 1992 zní oficiální název Tělovýchovná jednota Jaroměřice, když byl z pojmenování vypuštěn Sokol.
Celkem čtyřicet tun antuky bylo Na Čtvrtničky přivezeno v druhé polovině ledna 1992, v té době také nabylo právní moci stavební povolení na rekonstrukci kabin. TJ Jaroměřice byla 27. července 1992 řádně zaregistrována u ministerstva vnitra a získala tím právní subjektivitu.
Pochopitelně největší zájem veřejnosti byl vždy soustředěn na výsledky oddílu kopané. V roce 1993 zvítězili jaroměřičí hned počátkem roku na zimním turnaji v Jevíčku, když nenašli jediného přemožitele. Prvenství získali i žáci v červnu 1994 na turnaji v Městečku Trnávce. V sezóně 1995/96 skončili ve své soutěži muži devátí a dorostenci o stupínek výše.
Výsledky přátelských utkání na jaře 1997 signalizovaly, že se úroveň hry a ani výsledky neblíží představám hráčů ani jejich příznivců. Muži prohráli se Svitavy-Lány, Březovou i Jevíčkem a uhráli pouze bod v Linharticích. Stagnující úroveň hry nakonec potvrdila i konečná tabulka I.B třídy, když jaroměřičtí fotbalisté skončili ze čtrnácti celků jedenáctí.
Podobně se žel dařilo i v sezóně následující – 1997/98. Po sérii nepřesvědčivých výkonů skončili muži na poslední příčce. A co víc, nedařilo se ani žákům, kteří stále častěji přiváželi z hřišť soupeřů potupné prohry, z Březové například 0:18.
Muži tedy nedokázali udržet I.B třídu, dorostenci nehráli vůbec, žáci a dospělí shodně skončili ve svých soutěžích poslední. Ani pamětníci dlouhá léta nepamatovali takové Waterloo.
Fotbalisté tedy začali prakticky od píky a v následující sezóně hráli ve skupině B III. třídu na Blanensku. Jejich soupeři byli o poznání slabší a tak si jaroměřičtí poněkud napravili reputaci, když skupinu vyhráli se čtyřbodovým náskokem před Rozsečí a pro sezónu 1999/2000 postoupili do okresního přeboru Blanenska. Z dvaadvaceti zápasů sedmnáckrát vyhráli, dvakrát remizovali a jen třikrát odešli poraženi.
Revitalizaci veškerých sportovních aktivit výrazně pomáhala v posledních letech zvýšená sponzorská přízeň. K již dříve zmíněným firmám a společnostem přibyly další, například VHOS a.s. Moravská Třebová, Genesis Jaroměřice, Airtex a.s. Chornice, MŠLZ a.s. Velké Opatovice, Gillette Czech Jevíčko, BOS a.s. Bystřice nad Pernštejnem, Pohostinství Biskupice – p. Pavelková, Monarc Jaroměřice, Zemanovy lesy Jaroměřice, manželé Kalitovi, ing. Jan Matoušek, I-Therm Olomouc a také nemalou měrou obecní úřad aj.
Samozřejmě to nebyli jen fotbalisté, kteří dokazovali, že tělovýchova a sport mají v Jaroměřicích zelenou. V devadesátém osmém roce vrcholila vytyčením kurtů válením a hutněním antuky výstavba tří tenisových kurtů. Ve dnech 29.-30. srpna 1998 se uskutečnil I. Jaroměřický tenisový turnaj ve dvouhře, kterého se zúčastnilo čtyřiadvacet hráčů. První klání ve čtyřhře se na Čtvrtničkách konalo v témže roce koncem září.
Zpracován byl projekt na výstavbu volejbalového hřiště a areál doplnil betonový stůl na stolní tenis. V činnosti pokračoval oddíl ZRTV, zejména jeho ženská složka. Příležitostně se scházeli šachisté, kteří pod hlavičkou TJ organizují vánoční turnaj a startují i na menších regionálních soutěžích.
Na konci roku 1999 TJ sdružuje 196 členů ve třech oddílech. Jedná se o oddíl kopané se 123 členy, oddíl tenisu se 45 členy, oddíl Česká asociace „sportuj pro zdraví (ČASPV) 22 členů a dále samostatná organizace – Klub českých turistů, jehož členové jsou zároveň členy TJ a to v počtu 23 členů.
MUŽSTVO DOSPĚLÝCH – JARO 1999
A mužstvo, které na jaře 1999 vybojovalo postup do okresního přeboru: zleva - Brázda Antonín, Valenta Jiří, Procházka Miroslav, Borýsek Petr, Hrouzek Kamil, Valenta Petr, Mackerle Milan, Václavek Miroslav, Dračka Radek, Brandes Walter, Macháček Petr, Batelka Libor. Dole zleva - Matocha Vlastimil, Jedlička Ladislav, Tylšar Tomáš, Valenta Ladislav, Hrouzek Dušan, Pudík Petr, Habrovanský Pavel.
Pro letošní sezonu odešel Brandes Walter na hostování a Batelka Libor na vojnu.
Přišli: Neubauer Stanislav, Heger Dušan, Vybral Petr, Vykydal Pavel.
SEZNAM ŽÁKŮ, ODDÍL KOPANÁ – JARO 2000:
Parolek Michal, Kryštof Norbert, Hádr Petr, Marek Jakub, Trbušek Josef, Šobáň Jan, Toman Miroslav, Havlíček Martin, Grulich Roman, Crha David, Mackerle Lukáš, Havlíček Lubomír, Antošovský Jiří, Valenta Ondřej, Vrána Pavel, Knoll Luděk, Procházka Filip.
ŽÁCI NA TURNAJI “O PUTOVNÍ POHÁR STAROSTY JAROMĚŘIC“
Ze dne 1. května 2000:
zleva – Crha David, Kryštof Norbert, Mackerle Lukáš, Antošovský Jiří, Valenta Ondřej, Toman Miroslav, Hádr Petr.
Dole – Procházka Filip, Trbušek Josef, Knoll Luděk, Havlíček Martin, Grulich Roman.
Trenéři: Antošovský Vítězslav, Zverbík Václav.
I. ROČNÍK “TURNAJE ŽÁČKŮ DO 12-TI ROKŮ O POHÁR STAROSTY JAROMĚŘIC“:
Ve finále porazila Moravská Třebová Chornice. Turnaje se zúčastnili mužstva z Jaroměřic, Chornic, Moravské Třebové, Dlouhé Loučky, Jevíčka a Jesence.
Slavnostní nástup- Jesenec, Dlouhá Loučka, Moravská Třebová, Chornice, Jaroměřice. Jevíčko přijelo o chvíli později.
Ještě dávno předtím než se jaroměřičtí “dálkoplazové“ rozhodli založit při tělovýchovné jednotě samostatnou organizaci Klubu českých turistů (16. prosince 1988), věděli, že příroda je nejlepší a nejpřitažlivější tělocvičnou. O regionu Malé Hané to jistě platí dvojnásobně a tak příliš nepřekvapilo, že se v druhé polovině sedmdesátých let objevila myšlenka obohatit sportovní a tělovýchovnou činnost v Jaroměřicích o dálkový turistický Pochod jarní přírodou.
Prezentace u Pochodu JP.
U zrodu akce, která je dnes nedílnou součástí regionálního i celostátního kalendáře turistických akcí stál tehdejší předseda oddílu kopané ing. Jan Ostrý, dále Jan Šobáň a ing. Josef Peka. Trasy pochodu byly původně zvoleny v délce 15, 22 a 60 kilometrů, časem se ale různě měnily a přizpůsobovaly potřebám a zájmu turistické veřejnosti, ale i aktuálním změnám v dostupnosti konkrétních lokalit. Dnes se chodí po trasách přibližně 7, 17, 22, 38 a 60 kilometrů dlouhých.
Cílem Pochodu jarní přírodou, který se šel poprvé 12. března 1977 však není jen sportovní výkon a přátelská setkání, ale rovněž poznávání neopakovatelné atmosféry jarní přírody v regionu Malé Hané a části Konicka. Jednotlivé trasy jsou směrovány tak, aby pochodníci měli příležitost navštívit četná kulturně, historicky a přírodně zajímavá místa spjatá nerozlučně s životem lidí v tomto kraji.
Prvního ročníku pochodu se zúčastnilo 186 turistů, z toho čtyřiadvacet jaroměřických. Již o rok později to bylo 223 a při pátém ročníku v roce 1981 rovných 300 (81 místních). Tato čísla svědčí o rychlosti, jakou si jaroměřický Pochod jarní přírodou získával oblibu a vcházel ve známost po celé naší vlasti. Ostatně v pohorkách jezdí pod Kalvárii lidé například z Prahy, Bratislavy, Jičína, Českých Budějovic, Karlových Varů, Vrchlabí, Přerova, Děčína, Brna a mnoha dalších míst. Na startu se již objevili i zahraniční turisté.
Rekordní účast byla zaznamenána v roce 1999, kdy se na jednotlivé trasy vydalo celkem 394 turistů a poprvé i cykloturisté, a to v počtu dvaadvaceti. V dosavadních čtyřiadvaceti ročnících se Pochodu jarní přírodou zúčastnilo neuvěřitelných 6 443 sportumilovných lidí!
Samozřejmě jarní putování po okolí Jaroměřic, Úsobrna, Biskupic, Nectavy, Pohory, Šubířova, Dzbele, Konice, Stražiska, Ochozu a dalších míst není jedinou náplní rozsáhlých aktivit jaroměřických turistů. Pochopitelně se každoročně zúčastňují pochodů partnerských turistických klubů v oblasti, jako například velkoopatovického Za šamotovým plátkem, moravskořebovského Vandru skrz Maló Hanó či Nočního pochodu na Hušák, jehož jsou dokonce spolupořadateli. Značný zájem je mezi členy, ale i četnými příznivci o zájezdovou činnost spojenou s turistikou a poznáváním krás přírody, například o každoroční šlapání babím létem Slováckými vinohrady.
Velice aktivně přistupují turisté k organizování akcí kulturně společenského charakteru. Velkou popularitu si získal mezi veřejností Ples turistů, organizovaný pravidelně od roku 1998, ale také červnové dětské dny s přebohatým programem určeným našim nejmenším i jejich rodičům.
Někteří členové tělovýchovné jednoty si tu a tam ve volném čase udělali kratší či delší výlet na jízdním kole, ale vždy sloužil tento dopravní prostředek spíše jen jako vhodný tréninkový prostředek k udržení fyzické kondice pro ostatní sporty. V roce 1997 přišel Jan Šobáň a dr. Oldřich Koudelka s myšlenkou založit v Jaroměřicích cykloturistický oddíl.
Ten byl oficiálně založen 21. března 1998 při Pochodu jarní přírodou, byť už předtím někteří zájemci o cykloturistiku absolvovali některé akce, jako například hvězdicovou jízdu na hrad Svojanov. Cykloturistický oddíl v Jaroměřicích se stal složkou tělovýchovné jednoty a funguje pod hlavičkou Klubu českých turistů.
Za krátkou dobu své existence si oddíl získal značnou popularitu a patří k nejaktivnějším ve svitavském okrese i malohanácké oblasti. Každý měsíc organizují cykloturisté některou z vyjížděk, několikrát se již někteří členové oddílu vydali za hranice – na Slovensko, do Rakouska, Maďarska či Polska. Tradičními se staly akce jako například hvězdicové jízdy na hrad Svojanov, do Javoříčka, putování na hrad Bouzov, do Moravského krasu apod.
Jaroměřičtí cykloturisté na vyjížďce.
Jaroměřičtí cykloturisté ovšem nechtěli být při všech akcích pouze v roli hostů, ale také hostitelů. Proto založili tradici cykloturistické hvězdicové jízdy Za paletou Josefa Mánese do Čech pod Kosířem. První ročník přivedl cykloturisty 4. září 1999 k památníku tohoto zakladatele novodobého českého malířství a všichni věří, že se stane vyhledávanou akcí celostátního kalendáře rekreačních cyklistů. Časem by se tradiční měla stát i silvestrovská dopolední vyjížďka po okolí Jaroměřic.
V roce 2000 obohatili jaroměřičtí cykloturisté život místní základní školy o tzv. Týden cykloturistiky, který se v následujících letech stane nedílnou součástí učebních osnov. Podstatou této akce je seznámit žáky šestých tříd s cykloturistikou jako součástí moderního životního stylu, ale především teoretickou i praktickou přípravou zvýšit bezpečnost dětí v silničním provozu a seznámit je s přírodními a historickými krásami regionu.
Cykloturistický oddíl Klubu českých turistů v Jaroměřicích je členem Unie českých rekreačních cyklistů a jeho členové se nemalou měrou zasloužili o značení stezek v naší oblasti, stejně jako o vznik a aktivizaci Sdružení obcí okresu Svitavy – dálkové cyklotrasy. Tento nový subjekt se v praxi bude orientovat na rozvoj místních cyklotras a budování odpovídající infrastruktury spojené s rozvojem cykloturisického sportu.
11. HISTORIE TENISU V JAROMĚŘICÍCH
Počátky tenisu v Jaroměřicích začínaly v sedmdesátých letech na hřišti „Pod Kalvárií“, kde se na povrchu ze šotoliny odehrávaly líté souboje tenisových nadšenců a střádaly se sny o opravdických tenisových kurtech.
Počátkem osmdesátých let nabývaly tyto představy konkrétnějších forem a byla vybrána lokalita pro tenisové kurty a to v areálu hřiště Na Čtvrtničkách. Konkrétní představu zapracoval do projektové dokumentace Ing. Josef Peka a to vybudování tří antukových kurtů a jednoho dalšího pro volejbal a nohejbal.
Samotná realizace začala v roce 1984 odvezením cca 300 m3 přebytečné zeminy. Následovala dotace tzv. neinvestiční akce „Z“ od tehdejšího národního výboru s jejíž pomocí se odbagrovalo a odvezlo cca 2000 m3 zeminy. Pak pokračovaly práce každý rok dle finančních možností TJ a částečných dotací od okresního výboru ČSTV. Odpracovalo se každý rok velké množství brigádnických hodin a dílo nabývalo na konkrétnější podobě.
Proto byl také na výroční členské schůzi TJ dne 21. února 1988 založen oddíl tenisu při TJ Jaroměřice. Členská základna čítala v té době 28 členů, z toho 18 dospělých, 5 dorostenců a 5 žáků. Na ustavující schůzi tenisového oddílu dne 26. února 1988 byl zvolen sedmičlenný výbor ve složení: předseda – Ing. Jan Hrazdira, jednatel – Ing. Viktor Ille, členové – Ing. Pavel Vystavěl, Ing. Karel Vystavěl, Karel Soral, Ing. Pavel Vojtěchovský, Luděk Knoll.
V roce 1989 až 1993 se zúčastňovalo mužstvo dospělých okresního přeboru družstev (okres Svitavy a Ústí nad Orlicí). Zde se projevila výrazně ta skutečnost, že oddíl nemá vlastní kurty k trénování a také výkonnost soupeřů z oddílů z již delší tradicí, jako například Moravská Třebová, Svitavy, Litomyšl, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí atd., byla podstatně vyšší. Družstvo obsadilo vždy poslední místo v soutěži (úspěchem byl každý vyhraný set nebo zápas). Družstvo tvořili v tomto období tito hráči: Karel Soral, Ing. Karel Vystavěl, Josef Vystavěl, Ing. Vladimír Langer, Ing. Pavel Vystavěl, Ing. Zdeněk Šunka a dále ženy Libuše Budigová, Romana Prokšová, Lenka Šunková. V roce 1990 došlo ke změnám ve výboru. Předsedou se stal Ing. Karel Vystavěl, jednatel Ing. Vladimír Langer.
V roce 1990 smetla větrná smršť střechy kabin a způsobila velké materiální škody. Proto byly kabiny přestavěny a jejich oprava delší dobu odčerpávala veškeré volné finanční prostředky. Stavba tenisových kurtů byla víceméně pozastavena a z těchto důvodů ukončilo také družstvo dospělých v roce 1993 účinkování v soutěži.
Práce pak pokračovaly pomalým tempem pouze úzkým okruhem lidí, kteří si stanovili za cíl kurty dobudovat za každou cenu. Poděkování patří Karlu Soralovi, Ing. Karlu Vystavělovi, Ing. Vladimíru Langerovi, Janu Šnoblovi a několika dalším členům, kteří vydrželi až do konce. Kurty byly uvedeny do provozu v roce 1998 a již třetí rok jsou plně v provozu. Postupně se dodělaly některé nedodělky na oplocení, cvičné zdi a v kabinách. Oddílu se daří ve své činnosti získávat sponzory a tak včetně příjmů ze vstupného je finančně soběstačný včetně dalšího vylepšování zázemí.
Rovněž se podstatně rozšířila členská základna oddílu a to i o zájemce z širokého okolí. Na konci roku 1999 měl oddíl tenisu 45 členů a v průběhu roku 2000 se zvýšil na stávajících 52.
Cílem oddílu do dalšího období bude získat trenéry, kteří budou schopni vést mládež a naučit je základní prvky tenisové hry.
Celkový pohled na tenisové kurty- zahájení provozu 1998.
Tělovýchovná jednota v Jaroměřicích vytvořila kompaktní celek, jehož členové svou každodenní prací pomáhají dotvářet obraz moderního venkova. je dobře, že místní sportovci a tělovýchovní činovníci dokázali devadesátiletou tradici přeměnit v kulturní hodnotu a nedílnou součást moderního životního stylu mnoha obyvatel nejen Jaroměřic, ale i Malé Hané.
Práce na poli sportu a tělovýchovy rozhodně není bez problémů, úspěchy nejednou střídají nezdary, ale už jen skutečnost, že Na Čtvrtničkách roste moderní, víceúčelový sportovní a kulturně společenský areál, dává tušit, že budoucnost jaroměřického sportu a pohybových aktivit není ohrožena. Také systematická práce s mládeží v jednotlivých kolektivech je předpokladem rozvoje všeho pozitivního, čeho bylo dosaženo v uplynulých desetiletích.
Proto přeji všem sportovcům, kteří žijí a trénují pod Kalvárií, aby vždy dobře reprezentovali svou obec, aby vždy měli na paměti práci svých předchůdců i sportovních vzorů. Mějte hodně pevného zdraví i sportovního štěstí, píle i trpělivosti, smyslu pro fair play, což jsou základní atributy toho, abychom vždy mohli být na organizovanou jaroměřickou tělovýchu náležitě hrdí!
Rostislav Grulich
Výbor tělovýchovné jednoty v roce 2000:
| Předseda | Ing. Vladimír Langer |
| Místopředseda | Ing. Vítězslav Antošovský |
| Tajemník | Ing. Karel Vystavěl |
| Hospodář | Jan Šnobl |
| Členové | Jan Šobáň, Antonín Brázda, Luděk Knoll, Ing. Zdeněk Šunka, Ing. Miroslav Václavek |
Předseda TJ Ing. Vladimír Langer od roku 1982 – dosud
Výbor tělovýchovné jednoty v letech 1986-1999:
| Předseda | Ing. Vladimír Langer |
| Místopředseda | Karel Soral |
| Pokladník | Jaroslav Koutný |
| Jednatel | Jan Šnobl |
| Hospodář | Emil Vykydal |
| Členové | Karel Etzler, Miroslav Hloušek, Milan Písek, Antonín Brázda, Jan Šobáň, Jiří Macháček, Bořivoj Valenta, Ladislav Ochrana, Ing. Karel Vystavěl, Milan Mackerle, Zdeněk Kubín, Milan Trávníček, Jana Bystrá |
Výbor oddílu kopané v roce 2000:
| Předseda | Ing. Vítězslav Antošovský |
| Místopředseda | Antonín Brázda |
| Tajemník | Ing. Miroslav Václavek |
| Pokladník | Dušan Hrouzek |
| Členové | Luděk Knoll, Václav Zverbik |
Předsedové oddílu kopané:
| Ing. Jan Ostrý | 1972-1986 |
| Ing. Zdeněk Šunka | 1986-1989 |
| Zdeněk Kubín | 1986-1999 |
| Ing. Vítězslav Antošovský | 2000 a doposud |
Bývalí hráči oddílu kopané v letech 1986-1999 (muži a dorost):
Tomáš Prchal, Jiří Bednařík, Milan Trávníček, Ing. Jaroslav Drápal, Miroslav Toman, Jiří Toman, Ladislav Kubín, Oldřich Dvořák, Radek Kryštof, Eduard Lysoněk, Radek Šnobl, Ing. Jan Šobáň, René Müller, Josef Valenta, Petr Prchal, Jaroslav Továrek, Ing. Zdeněk Šunka, Stanislav Nárožný, Antonín Brázda, Luděk Knoll, Ing. Viktor Ille, Jan Valenta, Ing. Pavel Vystavěl, Jiří Macháček st., Petr Kryštof, Leopold Továrek, Pavel Koutník, Miroslav Dračka ml., Petr Vágner, Milan Hlaváč ml., Ivo Foret, Jaoslav Sekanina, Aleš Pudík, Jindřich Kuba, Jan Lexman, Luboš Parolek, Jiří Hrbata, Jiří Macháček ml., Petr Šnobl, Jan Hlaváč, Miloš Réda, Pavel Fijanda, Jan Vašíček, Martin Václavek, Ladislav Mackerle, Josef Říha, Dušan Hrouzek, Dalibor Šebek, Jan Doležel, Vlastimil Jedlička, Vít Šobáň, Milan Hublík, Roman Liška, Pavel Dostál, Roman Krejčíř, David Hell, Michal Siažik, Jiří Ertl, Jan Kubín, Jiří Batelka, Tomáš Lajšner, Rostislav Lajšner, Milan Továrek, Václav Němeček, Tomáš Jedlička, Vítězslav Mrva, Vladimír Jaroš, Petr Jaroš, Pavel Vykydal, Petr Bárta, Jiří Továrek, Ladislav Kubín ml., Petr Kohoutek, Ladislav Medřík ml., Vítězslav Peňáz, Ladislav Hloušek, Petr Valenta ml., Milan Písek, Lubomír Lexman, ing. Karel Vystavěl, Milan Řehořek, Josef Zahradník.
Výbor oddílu kopané v letech 1986-1989:
| Předseda | Ing. Zdeněk Šunka |
| Členové | Jan Šobáň, Alois Kryštof, Ing. Pavel Vystavěl, Zdeněk Kubín, Ing. Josef Peka, Vladimír Valenta, František Vávra, Jiří Valenta, Emil Hrouzek, Jan Pospíšil, Antonín Brázda, Ing. Karel Vystavěl |
Výbor oddílu kopané v letech 1990-1999:
| Předseda | Zdeněk Kubín |
| Členové | Vladimír Valenta, Leopold Továrek, Antonín Brázda, Jiří Valenta, Ing. Josef Peka, Ladislav Ochrana, Milan Hlaváč, Luděk Knoll, Jaroslav Drápal, Milan Trávníček, Jiří Macháček, Ing. Karel Vystavěl, Jiří Vágner, Jan Šnobl, Zdeněk Pudík, Miroslav Václavek |
Rozhodčí oddílu kopané:
Bývalí rozhodčí - Jan Vašíček, Zdeněk Klekr, Milan Hlaváč
Současní rozhodčí - Miroslav Dračka, Jaroslav Koutný - delegát, Luděk Knoll, Milan Trávníček
Žijící bývalí funkcionáři a činovníci tělovýchovy v Jaroměřicích:
Marie Janoušková, Milada Jarošová, Miroslav Crha, Vladimír Pařil, Josef Vymětal, Antonín Hloušek, Miroslav Vávra, František Přidal, Miroslava Hrazdirová, František Šafář, Stanislav Horák, Zdeňka Oslizlá, František Pospíšil, František Červinek, Jan Soural, Jiřina Souralová, František Gloc, Marie Dirrová, František Bušina, Zdeněk Klekr, Jan Vašíček, Jaroslav Réda, Josef Slunský, Jaroslav Sázavský, Štěpán Havlíček, František Vávra, Emil Vykydal, Jiří Macháček, Miroslav Dračka, Zdeněk Kubín, Leopold Továrek.
Výbor oddílu tenisu v roce 2000:
| Předseda | Ing. Karel Vystavěl |
| Místopředseda | Ing. Vladimír Langer |
| Hospodář | Karel Soral |
| Členové | Ing. Zdeněk Šunka, Josef Vystavěl |
Předsedové oddílu tenisu:
Ing. Jan Hrazdira 1988-1990
Ing. Karel Vystavěl 1991-dosud
Výbor klubu českých turistů v roce 2000:
| Předseda | Jan Šobáň |
| Místopředseda | Ing. Josef Peka |
| Jednatel | Jan Šnobl |
| Pokladník | Milan Mackerle |
| Členové | Jiří Bednařík, Jan Pospíšil, Petr Kohoutek |
Revizní komise v roce 2000:
| Předseda | Ing. Josef Peka |
| Členové | Karel Soral, Václav Zverbík |
Revizní komise 1986-1999:
| Předseda | Ing. Josef Peka |
| Členové | Zdeněk Kubín, Karel Soral |
|
Výkonný výbor TJ |
Rekonstruovaná |
Výbor oddílu kopané |
|
Výbor oddílu tenisu |
Výbor Klubu českých |
Revizní komise TJ |
KONEČNÉ TABULKY FOTBALOVÝCH SOUTĚŽÍ V POSLEDNÍCH SEZÓNÁCH:
| 1985/86: III. tř. B - muži | |||||||
| 1. | JAROMĚŘICE | 22 | 18 | 3 | 1 | 107:30 | 39 |
| 2. | Chornice | 22 | 15 | 3 | 4 | 73:34 | 33 |
| 3. | Dlouhá Loučka | 22 | 15 | 1 | 6 | 82:34 | 31 |
| 4. | Mladějov | 22 | 14 | 2 | 6 | 77:39 | 30 |
| 5. | Pomezí | 22 | 8 | 7 | 7 | 56:56 | 23 |
| 6. | Svitavy-Hradec | 22 | 8 | 6 | 8 | 64:49 | 22 |
| 7. | Staré Město | 22 | 7 | 8 | 7 | 51:47 | 22 |
| 8. | Rychnov | 22 | 8 | 1 | 13 | 41:59 | 17 |
| 9. | Kamenná Horka | 22 | 6 | 4 | 12 | 30:70 | 16 |
| 10. | Březová B | 22 | 4 | 5 | 13 | 31:83 | 13 |
| 11. | Svitavy-Lány B | 22 | 2 | 5 | 15 | 29:72 | 9 |
| 12. | Křenov B | 22 | 3 | 3 | 16 | 27:95 | 9 |
| 1985/86: Okresní přebor - dorostenci | |||||||
| 1. | Chornice | 22 | 16 | 4 | 2 | 71:30 | 36 |
| 2. | Městečko Trnávka | 22 | 15 | 3 | 4 | 71:26 | 33 |
| 3. | JAROMĚŘICE | 22 | 15 | O | 7 | 72:39 | 30 |
| 4. | Svitavy-Lány | 22 | 13 | 4 | 5 | 52:30 | 30 |
| 5. | Horní Újezd | 22 | 10 | 3 | 9 | 51:50 | 23 |
| 6. | Svitavy- Hradec | 22 | 8 | 4 | 10 | 39:43 | 20 |
| 7. | Bystré | 22 | 8 | 4 | 10 | 43:63 | 20 |
| 8. | Kunčina | 22 | 7 | 5 | 10 | 45:57 | 19 |
| 9. | Cerekvice | 22 | 7 | 4 | 11 | 45:46 | 18 |
| 10. | Březová | 22 | 5 | 6 | 11 | 51:63 | 16 |
| 11. | Třebařov | 22 | 5 | 2 | 15 | 37:71 | 12 |
| 12. | Jevíčko | 22 | 3 | 1 | 18 | 19:78 | 7 |
| 1986/87: Okresní přebor - muži | |||||||
| 1. | Jevíčko | 26 | 14 | 6 | 6 | 63:37 | 34 |
| 2. | Moravská Třebová B | 26 | 12 | 6 | 8 | 38:37 | 30 |
| 3. | Svitavy B | 26 | 12 | 5 | 9 | 57:46 | 29 |
| 4. | Opatov | 26 | 12 | 4 | 10 | 61:47 | 28 |
| 5. | Litomyšl B | 26 | 11 | 6 | 9 | 57:50 | 28 |
| 6. | Městečko Trnávka | 26 | 12 | 4 | 10 | 51:45 | 28 |
| 7. | Vendolí | 26 | 8 | 9 | 9 | 56:62 | 25 |
| 8. | Třebařov | 26 | 10 | 5 | 11 | 39:49 | 25 |
| 9. | Horní Újezd | 26 | 11 | 2 | 13 | 48:46 | 24 |
| 10. | Boršov | 26 | 8 | 7 | 11 | 38:43 | 23 |
| 11. | Svitavy-Lány | 26 | 7 | 9 | 10 | 40:51 | 23 |
| 12. | Březová | 26 | 9 | 5 | 12 | 39:60 | 23 |
| 13. | JAROMĚŘICE | 26 | 9 | 4 | 13 | 63:64 | 22 |
| 14. | Linhartice | 26 | 8 | 6 | 12 | 45:58 | 22 |
| 1987/88: Okresní přebor - muži | |||||||
| 1. | Svitavy B | 26 | 19 | 3 | 4 | 58:24 | 41 |
| 2. | Městečko Trnávka | 26 | 15 | 8 | 3 | 64:26 | 38 |
| 3. | Horní Újezd | 26 | 15 | 5 | 6 | 69:37 | 35 |
| 4. | Svitavy-Lány | 26 | 13 | 8 | 5 | 46:26 | 34 |
| 5. | JAROMĚŘICE | 26 | 14 | 5 | 7 | 67:37 | 33 |
| 6. | Litomyšl B | 26 | 11 | 6 | 9 | 48:46 | 28 |
| 7. | Vendolí | 26 | 8 | 10 | 8 | 69:68 | 26 |
| 8. | Třebařov | 26 | 10 | 4 | 12 | 34:50 | 24 |
| 9. | Boršov | 26 | 9 | 5 | 12 | 45:63 | 23 |
| 10. | Moravská Třebová B | 26 | 7 | 8 | 11 | 45:52 | 22 |
| 11. | Radiměř | 26 | 8 | 3 | 15 | 51:81 | 19 |
| 12. | Janov | 26 | 6 | 5 | 15 | 52:68 | 17 |
| 13. | Březová | 26 | 6 | 3 | 17 | 37:58 | 15 |
| 14. | Opatov | 26 | 3 | 3 | 20 | 44:93 | 9 |
| 1987/88: Okresní přebor - dorostenci | |||||||
| 1. | Svitavy B | 22 | 13 | 5 | 4 | 53:26 | 31 |
| 2. | JAROMĚŘICE | 22 | 14 | 2 | 6 | 60:33 | 30 |
| 3. | Staré Město | 22 | 13 | 2 | 7 | 61:28 | 28 |
| 4. | Horní Újezd | 22 | 13 | 2 | 7 | 56:32 | 28 |
| 5. | Cerekvice | 22 | 9 | 8 | 5 | 28:28 | 24 |
| 6. | Třebařov | 22 | 11 | 2 | 9 | 44:32 | 24 |
| 7. | Linhartice | 22 | 8 | 7 | 7 | 45:43 | 23 |
| 8. | Kunčina | 22 | 10 | 1 | 11 | 45:48 | 21 |
| 9. | Svitavy-Hradec | 22 | 7 | 4 | 11 | 34:31 | 18 |
| 10. | Bystré | 22 | 7 | 2 | 13 | 40:51 | 16 |
| 11. | Chornice | 22 | 7 | 1 | 14 | 37:62 | 15 |
| 12. | Svitavy-Lány | 22 | 1 | 2 | 19 | 10:99 | 4 |
| 1988/89: Okresní přebor - muži | |||||||
| 1. | Městečko Trnávka | 26 | 18 | 4 | 4 | 60:19 | 40 |
| 2. | Horní Újezd | 26 | 17 | 3 | 6 | 59:45 | 37 |
| 3. | JAROMĚŘICE | 26 | 13 | 7 | 6 | 64:37 | 33 |
| 4. | Vendolí | 26 | 13 | 6 | 7 | 54:47 | 32 |
| 5. | Litomyšl B | 26 | 10 | 9 | 7 | 52:47 | 29 |
| 6. | Moravská Třebová B | 26 | 10 | 7 | 9 | 41:42 | 27 |
| 7. | Svitavy-Lány | 26 | 9 | 8 | 9 | 50:40 | 26 |
| 8. | Dolní Újezd | 26 | 10 | 5 | 11 | 47:44 | 25 |
| 9. | Boršov | 26 | 10 | 2 | 14 | 42:69 | 22 |
| 10. | Polička B | 26 | 8 | 4 | 14 | 47:64 | 20 |
| 11. | Radiměř | 26 | 6 | 7 | 13 | 51:63 | 19 |
| 12. | Třebařov | 26 | 6 | 7 | 13 | 39:54 | 19 |
| 13. | Staré Město | 26 | 5 | 8 | 13 | 31:49 | 18 |
| 14. | Janov | 26 | 5 | 7 | 14 | 53:70 | 17 |
| 1988/89: Okresní přebor - dorostenci | |||||||
| 1. | Morašice | 26 | 21 | 2 | 3 | 93:26 | 44 |
| 2. | Staré Město | 26 | 17 | 2 | 7 | 74:34 | 36 |
| 3. | Kunčina | 26 | 16 | 2 | 8 | 66:71 | 34 |
| 4. | Boršov | 26 | 13 | 6 | 7 | 74:45 | 32 |
| 5. | Horní Újezd | 26 | 13 | 5 | 8 | 64:39 | 31 |
| 6. | Linhartice | 26 | 11 | 8 | 7 | 46:37 | 30 |
| 7. | Březová | 26 | 10 | 6 | 10 | 44:40 | 26 |
| 8. | Třebařov | 26 | 12 | 2 | 12 | 52:49 | 26 |
| 9. | Svitavy-Hradec | 26 | 8 | 9 | 9 | 32:35 | 25 |
| 10. | JAROMĚŘICE | 26 | 9 | 5 | 12 | 49:49 | 23 |
| 11. | Bystré | 26 | 9 | 4 | 13 | 33:47 | 22 |
| 12. | Svitavy-Lány | 26 | 10 | 1 | 15 | 40:56 | 21 |
| 13. | Chornice | 26 | 3 | 4 | 19 | 23:68 | 10 |
| 14. | Cerekvice | 26 | 2 | O | 24 | 18:112 | 4 |
| 1989/90: Okresní přebor - muži | |||||||
| 1. | Svitavy-Lány | 26 | 16 | 5 | 5 | 68:42 | 37 |
| 2. | Radiměř | 26 | 15 | 4 | 7 | 70:43 | 34 |
| 3. | JAROMĚŘICE | 26 | 14 | 6 | 6 | 69:52 | 34 |
| 4. | Moravská Třebová B | 26 | 12 | 7 | 7 | 49:33 | 31 |
| 5. | Pomezí | 26 | 12 | 5 | 9 | 61:50 | 29 |
| 6. | Polička B | 26 | 11 | 7 | 8 | 51:55 | 29 |
| 7. | Horní Újezd | 26 | 13 | 2 | 11 | 60:47 | 28 |
| 8. | Litomyšl B | 26 | 12 | 2 | 12 | 56:56 | 26 |
| 9. | Křenov | 26 | 9 | 5 | 12 | 46:49 | 23 |
| 10. | Dolní Újezd | 26 | 7 | 8 | 11 | 39:51 | 22 |
| 11. | Vendolí | 26 | 9 | 2 | 15 | 53:58 | 20 |
| 12. | Opatov | 26 | 9 | 2 | 15 | 44:64 | 20 |
| 13. | Boršov | 26 | 5 | 6 | 15 | 40:61 | 16 |
| 14. | Třebařov | 26 | 5 | 5 | 16 | 34:79 | 15 |
| 1989/90: Okresní přebor - dorostenci | |||||||
| 1. | Horní Újezd | 26 | 19 | 5 | 2 | 94:40 | 43 |
| 2. | Staré Město | 26 | 16 | 6 | 4 | 81:48 | 38 |
| 3. | Jevíčko | 26 | 15 | 1 | 10 | 68:55 | 31 |
| 4. | Linhartice | 26 | 10 | 8 | 8 | 60:46 | 28 |
| 5. | Jedlová | 26 | 10 | 8 | 8 | 55:49 | 28 |
| 6. | Bystré | 26 | 10 | 6 | 10 | 63:50 | 26 |
| 7. | Svitavy-Lány | 26 | 11 | 4 | 11 | 66:53 | 26 |
| 8. | Boršov | 26 | 11 | 3 | 12 | 48:51 | 25 |
| 9. | Svitavy-Hradec | 26 | 10 | 4 | 12 | 49:60 | 24 |
| 10. | JAROMĚŘICE | 26 | 11 | 2 | 13 | 42:53 | 24 |
| 11. | Chornice | 26 | 7 | 6 | 13 | 49:62 | 20 |
| 12. | Kunčina | 26 | 8 | 3 | 15 | 49:84 | 19 |
| 13. | Třebařov | 26 | 6 | 5 | 15 | 30:66 | 17 |
| 14. | Březová | 26 | 6 | 3 | 17 | 41:78 | 15 |
| 1990/91: Okresní přebor - muži | |||||||
| 1. | JAROMĚŘICE | 26 | 21 | 0 | 5 | 67:29 | 42 |
| 2. | Dolní Újezd | 26 | 14 | 6 | 6 | 58:38 | 34 |
| 3. | Vendolí | 26 | 14 | 5 | 7 | 63:49 | 33 |
| 4. | Polička B | 26 | 12 | 5 | 9 | 60:45 | 29 |
| 5. | Pomezí | 26 | 10 | 8 | 8 | 65:49 | 28 |
| 6. | Jevíčko | 26 | 11 | 6 | 9 | 52:38 | 28 |
| 7. | Opatovec | 26 | 11 | 5 | 10 | 47:47 | 27 |
| 8. | Litomyšl B | 26 | 10 | 5 | 11 | 67:50 | 25 |
| 9. | Křenov | 26 | 9 | 6 | 11 | 41:63 | 24 |
| 10. | Horní Újezd | 26 | 9 | 5 | 12 | 48:49 | 23 |
| 11. | Moravská Třebová B | 26 | 9 | 5 | 12 | 43:48 | 23 |
| 12. | Opatov | 26 | 8 | 6 | 12 | 45:77 | 22 |
| 13. | Mladějov | 26 | 8 | 3 | 15 | 44:71 | 19 |
| 14. | Radiměř | 26 | 2 | 3 | 21 | 35:82 | 7 |
| 1990/91: Okresní přebor - dorostenci | |||||||
| 1. | Litomyšl | 26 | 19 | 5 | 2 | 96:24 | 43 |
| 2. | Chornice | 26 | 18 | 5 | 3 | 80:17 | 41 |
| 3. | Svitavy-Lány | 26 | 18 | 4 | 4 | 90:29 | 40 |
| 4. | Městečko Trnávka | 26 | 12 | 3 | 8 | 67:48 | 30 |
| 5. | Svitavy-Hradec | 26 | 11 | 7 | 8 | 49:54 | 29 |
| 6. | Linhartice | 26 | 11 | 6 | 9 | 46:37 | 28 |
| 7. | Staré Město | 26 | 8 | 10 | 8 | 37:40 | 26 |
| 8. | Jedlová | 26 | 11 | 2 | 12 | 46:51 | 24 |
| 9. | Mladějov | 26 | 11 | 1 | 14 | 59:60 | 23 |
| 10. | JAROMĚŘlCE | 26 | 9 | 5 | 11 | 57:59 | 23 |
| 11. | Jevíčko | 26 | 8 | 4 | 14 | 47:66 | 20 |
| 12. | Bystré | 26 | 6 | 5 | 15 | 32:60 | 17 |
| 13. | Kunčina | 26 | 5 | 4 | 17 | 30:70 | 14 |
| 14. | Boršov | 26 | 1 | 2 | 23 | 9:130 | 4 |
| 1990/91: Okresní soutěž smíšených žáků B | |||||||
| 1. | Dlouhá Loučka | 20 | 16 | 1 | 3 | 67:34 | 33 |
| 2. | Mladějov | 20 | 15 | 2 | 3 | 96:24 | 32 |
| 3. | Kunčina | 20 | 13 | 3 | 4 | 67:28 | 29 |
| 4. | Rychnov | 20 | 13 | 2 | 5 | 51:22 | 28 |
| 5. | Městečko Trnávka | 20 | 11 | 3 | 6 | 54:34 | 25 |
| 6. | Jevíčko | 20 | 9 | 5 | 6 | 61:44 | 23 |
| 7. | Chornice | 20 | 5 | 3 | 12 | 34:50 | 13 |
| 8. | Staré Město | 19 | 5 | 2 | 12 | 25:46 | 12 |
| 9. | JAROMĚŘICE | 20 | 4 | 1 | 15 | 21:50 | 9 |
| 10. | Křenov | 18 | 2 | 4 | 12 | 22:62 | 8 |
| 11. | Linhartice | 19 | 2 | O | 17 | 7:111 | 4 |
| 1991/92: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Lutín | 26 | 16 | 4 | 6 | 62:33 | 36 |
| 2. | Olomouc | 26 | 14 | 6 | 6 | 55:33 | 34 |
| 3. | Mostkovice | 26 | 13 | 4 | 9 | 50:41 | 30 |
| 4. | Čechovice | 26 | 11 | 7 | 8 | 47:39 | 29 |
| 5. | Haňovice | 26 | 14 | 1 | 11 | 51:47 | 29 |
| 6. | Lipová | 26 | 11 | 6 | 9 | 45:33 | 28 |
| 7. | Hněvotín | 26 | 11 | 3 | 12 | 40:48 | 25 |
| 8. | JAROMĚŘICE | 26 | 10 | 4 | 12 | 58:60 | 24 |
| 9. | Smržice | 26 | 8 | 8 | 10 | 43:46 | 24 |
| 10. | Konice | 26 | 9 | 5 | 12 | 45:46 | 23 |
| 11. | Moravský Beroun | 26 | 8 | 6 | 12 | 34:46 | 22 |
| 12. | Horka nad Moravou | 26 | 8 | 4 | 14 | 36:50 | 20 |
| 13. | Štěpánov | 26 | 7 | 6 | 13 | 32:49 | 20 |
| 14. | Babice | 26 | 9 | 2 | 15 | 46:73 | 20 |
| 1992/93: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Lipová | 26 | 18 | 4 | 4 | 53:21 | 40 |
| 2. | Milo Olomouc | 26 | 14 | 6 | 6 | 38:26 | 34 |
| 3. | Štěpánov | 26 | 13 | 7 | 6 | 48:36 | 33 |
| 4. | JAROMĚŘICE | 26 | 12 | 4 | 10 | 41:36 | 28 |
| 5. | Čechovice | 26 | 12 | 4 | 10 | 38:35 | 28 |
| 6. | Holice B | 26 | 10 | 8 | 8 | 47:44 | 28 |
| 7. | Smržice | 26 | 11 | 4 | 11 | 40:43 | 26 |
| 8. | Konice | 26 | 8 | 9 | 9 | 35:36 | 25 |
| 9. | Haňovice | 26 | 9 | 7 | 10 | 46:54 | 25 |
| 10. | Hněvotín | 26 | 10 | 4 | 12 | 49:46 | 24 |
| 11.. | Pňovice | 26 | 6 | 11 | 9 | 36:40 | 23 |
| 12. | Mostkovice | 26 | 7 | 7 | 12 | 37:49 | 21 |
| 13. | Svitavy B | 26 | 8 | 3 | 15 | 41:45 | 19 |
| 14. | Horka nad Moravou | 26 | 3 | 4 | 19 | 9:47 | 10 |
| 1992/93: Okresní přebor Prostějovska - dorostenci | |||||||
| 1. | FC Kostelec | 17 | 11 | 5 | 1 | 61:28 | 27 |
| 2. | Mostkovice | 17 | 12 | 2 | 3 | 75:20 | 26 |
| 3. | Konice | 17 | 10 | 4 | 3 | 56:23 | 24 |
| 4. | Lipová | 17 | 9 | 5 | 3 | 48:24 | 23 |
| 5. | Protivanov | 17 | 9 | O | 8 | 31:30 | 18 |
| 6. | Plumlov | 17 | 7 | 3 | 7 | 40:37 | 17 |
| 7. | JAROMĚŘICE | 17 | 5 | 3 | 9 | 35:43 | 13 |
| 8. | Krumsín | 17 | 4 | 2 | 11 | 25:45 | 10 |
| 9. | Přemyslovice | 17 | 2 | O | 15 | 21:73 | 4 |
| 10. | Brodek u Konice | 9 | O | O | 9 | 8:77 | O |
| 1993/1994: I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Čechovice | 26 | 17 | 4 | 5 | 51:26 | 38 |
| 2. | Plumlov | 26 | 13 | 8 | 5 | 54:44 | 34 |
| 3. | Štěpánov | 26 | 12 | 7 | 7 | 43:38 | 31 |
| 4. | Smržice | 26 | 10 | 7 | 9 | 45:36 | 27 |
| 5. | JAROMĚŘICE | 26 | 8 | 10 | 8 | 37:30 | 26 |
| 6. | Králová | 26 | 11 | 4 | 11 | 47:46 | 26 |
| 7. | Kostelec | 26 | 9 | 8 | 9 | 35:38 | 26 |
| 8. | Konice | 26 | 8 | 9 | 9 | 42:39 | 25 |
| 9. | Hněvotín | 26 | 10 | 5 | 11 | 42:51 | 25 |
| 10. | Trnávka | 26 | 10 | 3 | 13 | 28:35 | 23 |
| 11. | Horka nad Moravou | 26 | 9 | 5 | 12 | 23:31 | 23 |
| 12. | Pňovice | 26 | 8 | 6 | 12 | 34:38 | 22 |
| 13. | Haňovice | 26 | 8 | 6 | 12 | 42:52 | 22 |
| 14. | Mostkovice | 26 | 7 | 2 | 17 | 46:65 | 16 |
| 1993/94: Okresní přebor - dorostenci | |||||||
| I. | Mostkovice | 16 | 15 | 1 | O | 114:10 | 31 |
| 2. | Protivanov | 16 | 12 | 2 | 2 | 48:30 | 26 |
| 3. | Lipová | 16 | 9 | 2 | 5 | 64:35 | 20 |
| 4. | JAROMĚŘICE | 16 | 9 | 2 | 5 | 53:34 | 20 |
| 5. | Plumlov | 16 | 6 | 2 | 8 | 41:63 | 14 |
| 6. | Smržice | 16 | 6 | 1 | 9 | 27:27 | 13 |
| 7. | Přemyslovice | 16 | 4 | 2 | 10 | 22:64 | 10 |
| 8. | Konice | 16 | 2 | 4 | 10 | 23:50 | 8 |
| 9. | Ptení | 16 | O | 2 | 14 | 16:95 | 2 |
| 1993/94: Malohanácký přebor - žáci | |||||||
| 1. | JAROMĚŘICE | 20 | 15 | O | 5 | 83:38 | 30 |
| 2. | Velké Opatovice | 20 | 12 | O | 8 | 64:55 | 24 |
| 3. | Velké Opatovice B | 19 | 9 | 1 | 9 | 84:53 | 19 |
| 4. | Chornice | 20 | 6 | 3 | 11 | 36:54 | 15 |
| 5. | Městečko Trnávka | 19 | 7 | 1 | 11 | 47:70 | 15 |
| 6. | Jevíčko | 20 | 7 | 1 | 12 | 39:83 | 15 |
| 1994/95: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Slatinice | 26 | 16 | 5 | 5 | 60:34 | 53 |
| 2. | JAROMĚŘICE | 26 | 13 | 5 | 8 | 42:30 | 44 |
| 3. | Konice | 26 | 12 | 5 | 9 | 47:39 | 41 |
| 4. | Pňovice | 26 | 13 | 2 | 11 | 34:28 | 41 |
| 5. | Králová | 26 | 9 | 11 | 6 | 42:34 | 38 |
| 6. | Hněvotín | 26 | 11 | 4 | 11 | 37:36 | 37 |
| 7. | Medlov | 26 | 10 | 6 | 10 | 39:34 | 36 |
| 8. | Kostelec na Hané | 26 | 9 | 9 | 8 | 37:37 | 36 |
| 9. | Štěpánov | 26 | 10 | 5 | 11 | 41:40 | 35 |
| 10. | Plumlov | 26 | 10 | 2 | 14 | 33:56 | 32 |
| 11. | Haňovice | 26 | 9 | 3 | 14 | 42:58 | 30 |
| 12. | Městečko Trnávka | 26 | 6 | 11 | 9 | 28:28 | 29 |
| 13. | Horka | 26 | 8 | 5 | 13 | 33:43 | 29 |
| 14. | Zvole | 26 | 5 | 9 | 12 | 23:41 | 24 |
| 1995/96: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Plumlov | 26 | 16 | 5 | 5 | 60:34 | 53 |
| 2. | Medlov | 26 | 15 | 5 | 6 | 48:30 | 50 |
| 3. | Bohuňovice | 26 | 14 | 6 | 6 | 46:27 | 48 |
| 4. | Pňovice | 26 | 12 | 6 | 8 | 47:39 | 42 |
| 5. | Konice | 26 | 12 | 3 | 11 | 42:42 | 39 |
| 6. | Štěpánov | 26 | 10 | 5 | 11 | 46:45 | 35 |
| 7. | Haňovice | 26 | 10 | 2 | 14 | 48:59 | 32 |
| 8. | Hněvotín | 26 | 9 | 5 | 12 | 45:61 | 32 |
| 9. | JAROMĚŘICE | 26 | 8 | 7 | 11 | 35:40 | 31 |
| 10. | Troubelice | 26 | 7 | 9 | 10 | 44:47 | 30 |
| 11. | Holice B | 26 | 9 | 3 | 14 | 33:41 | 30 |
| 12. | Trnávka | 26 | 8 | 6 | 12 | 28:37 | 30 |
| 13. | Horka | 26 | 8 | 6 | 12 | 26:39 | 30 |
| 14. | Vícov | 26 | 7 | 5 | 14 | 28:40 | 26 |
| 1996/97: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Troubelice | 26 | 16 | 7 | 3 | 62:21 | 55 |
| 2. | Bohuňovice | 26 | 14 | 9 | 3 | 45:19 | 51 |
| 3. | Štěpánov | 26 | 14 | 4 | 8 | 57:28 | 46 |
| 4. | Holice B | 26 | 12 | 6 | 8 | 42:37 | 42 |
| 5. | Dolany | 26 | 11 | 6 | 9 | 66:41 | 39 |
| 6. | Jesenec | 26 | 12 | 2 | 12 | 37:39 | 38 |
| 7. | Těšetice | 26 | 10 | 5 | 11 | 49:40 | 35 |
| 8. | Haňovice | 26 | 10 | 5 | 11 | 40:41 | 35 |
| 9. | Pňovice | 26 | 9 | 7 | 10 | 32:33 | 34 |
| 10. | Hněvotín | 26 | 8 | 8 | 10 | 46:47 | 32 |
| 11. | JAROMĚŘICE | 26 | 10 | 1 | 15 | 27:50 | 31 |
| 12. | Městečko Trnávka | 26 | 8 | 6 | 12 | 26:43 | 30 |
| 13. | Konice | 26 | 3 | 3 | 20 | 20:92 | 12 |
| 1997/98: Hanácká fotbalová župa, I.B třída, skup. B - muži | |||||||
| 1. | Dolany | 26 | 17 | 4 | 5 | 58:29 | 55 |
| 2. | Bohuňovice | 26 | 17 | 4 | 5 | 49:25 | 55 |
| 3. | Zábřeh | 26 | 15 | 2 | 9 | 48:30 | 47 |
| 4. | Jesenec | 26 | 12 | 7 | 7 | 35:30 | 43 |
| 5. | Stěpánov | 26 | 11 | 6 | 9 | 43:41 | 39 |
| 6. | Slavotín | 26 | 10 | 6 | 10 | 41:37 | 36 |
| 7. | Konice | 26 | 10 | 5 | 11 | 40:35 | 35 |
| 8. | Pňovice | 26 | 10 | 4 | 12 | 35:37 | 34 |
| 9. | Doloplazy | 26 | 9 | 6 | 11 | 40:39 | 33 |
| 10. | Haňovice | 26 | 10 | 3 | 13 | 32:40 | 33 |
| 11. | Těšetice | 26 | 9 | 4 | 13 | 39:51 | 31 |
| 12. | Kožušany | 26 | 7 | 6 | 13 | 29:37 | 27 |
| 13. | Moravský Beroun | 26 | 6 | 7 | 13 | 37:56 | 25 |
| 14. | JAROMĚŘICE | 26 | 5 | 4 | 17 | 25:64 | 19 |
| 1998/99: III. třída, skup. B Blanensko - muži | |||||||
| 1. | JAROMĚŘICE | 22 | 17 | 2 | 3 | 70:30 | 53 |
| 2. | Rozseč | 22 | 16 | 1 | 5 | 53:26 | 49 |
| 3. | Velké Opatovice | 22 | 14 | 5 | 3 | 64:23 | 47 |
| 4. | Svitávka | 22 | 12 | 2 | 8 | 53:41 | 38 |
| 5. | Knínice | 22 | 9 | 6 | 7 | 51:49 | 33 |
| 6. | Voděrady | 22 | 9 | 2 | 11 | 39:48 | 29 |
| 7. | Letovice B | 22 | 9 | 2 | 11 | 44:59 | 29 |
| 8. | Valchov | 22 | 7 | 4 | 11 | 43:50 | 25 |
| 9. | Cetkovice | 22 | 6 | 5 | 11 | 34:52 | 23 |
| 10. | Benešov | 22 | 5 | 5 | 12 | 44:62 | 20 |
| 11. | Úsobrno | 22 | 5 | 3 | 14 | 39:63 | 18 |
| 12. | Lomnice | 22 | 4 | 1 | 17 | 39:68 | 13 |
| 1999/2000: Okresní přebor Blanenska - muži | |||||||
| 1. | Skalice | 26 | 20 | 2 | 4 | 75:24 | 62 |
| 2. | Olešnice | 26 | 19 | 4 | 3 | 76:25 | 61 |
| 3. | Lysice | 26 | 18 | 4 | 4 | 76:35 | 58 |
| 4. | Bořitov | 26 | 12 | 6 | 8 | 45:36 | 42 |
| 5. | Šošůvka | 26 | 11 | 5 | 10 | 52:56 | 38 |
| 6. | Vísky | 26 | 10 | 5 | 11 | 52:59 | 35 |
| 7. | JAROMĚŘICE | 26 | 10 | 4 | 12 | 58:64 | 34 |
| 8. | Kunštát B | 26 | 8 | 9 | 9 | 45:43 | 33 |
| 9. | Kotvrdovice | 26 | 10 | 2 | 14 | 42:58 | 32 |
| 10. | Jedovnice | 26 | 9 | 4 | 13 | 45:49 | 31 |
| 11. | Ráječko B | 26 | 9 | 4 | 13 | 45:55 | 31 |
| 12. | Šebrov | 26 | 8 | 4 | 14 | 42:66 | 28 |
| 13. | Lažany | 26 | 7 | 5 | 14 | 25:44 | 26 |
| 14. | Vavřinec | 26 | 1 | 2 | 23 | 19:83 | 5 |
| 1999/2000: Okresní soutěž, skup. B - žáci | |||||||
| 1. | Velké Opatovice | 22 | 20 | 1 | 1 | 130:12 | 61 |
| 2. | Benešov | 22 | 18 | O | 4 | 110:30 | 54 |
| 3. | Lysice | 22 | 15 | 3 | 4 | 53:29 | 48 |
| 4. | Drnovice | 22 | 14 | 3 | 5 | 74:44 | 45 |
| 5. | Černá Hora | 21 | 9 | 6 | 6 | 51:45 | 33 |
| 6. | Olešnice | 20 | 9 | 5 | 6 | 62:40 | 32 |
| 7. | Voděrady | 22 | 10 | 2 | 10 | 57:47 | 32 |
| 8. | Svitávka | 22 | 7 | 3 | 12 | 41:60 | 24 |
| 9. | Cetkovice | 22 | 5 | 4 | 13 | 32:78 | 19 |
| 10. | Doubravice | 22 | 4 | 3 | 15 | 45:69 | 15 |
| 11. | Vísky | 21 | 1 | 2 | 18 | 24:81 | 5 |
| 12. | JAROMĚŘICE | 22 | 1 | 2 | 19 | 30:174 | 5 |
